První písemná zmínka o obci Červená Lhota je z roku 1465.  V letech 1542 – 1555 byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční zámek. V písemných pramenech se objevuje pod názvem Nová Lhota. V letech 1658 - 1678 byly na zámku prováděny ranně barokní úpravy, při kterých současně italští umělci pracovali na výzdobě interiérů. Do roku 1835, kdy se majitelem zámku stal Jindřich Eduard Schönburg – Hartenstein, byl zámek ve vlastnictví mnoha rodů. V letech 1841 – 1863 proběhla na zámku romantická přestavba v novogotickém slohu, přičemž současně byly upravovány i interiéry. Roku 1900 po dědickém vyrovnání připadla Červená Lhota nejmladšímu synovi Janovi, který působil ve funkci Rakousko – Uherského velvyslance ve Vatikánu. Jan se pod vlivem svého italského pobytu rozhodl provést úpravy zámku v renesančním duchu. V roce 1945 byl zámek konfiskován na základě Benešových dekretů a následujícího roku byla do zámku umístněna dětská zotavovna. V květnu 1947 byla Červená Lhota přidělena k Národní kulturní komisi, která v roce 1949 zámek zpřístupnila veřejnosti. Na základě Benešových dekretů zámek nebude vrácen v restituci jeho původním majitelům.

K zámku paří i zámecký park, který je velmi oceňován botaniky, a jehož nedílnou součástí je krásná zámecká kaple.